Obec Dřevěnice

Znak a vlajka obce

ZNAK A VLAJKA OBCE DŘEVĚNICE

Z textu autora návrhu znaku a vlajky obce

Znak a prapor obce

autor: Mgr. Jan Tejkal, HERALDICKÁ TVORBA, Záblatská 23/25, 713 00 Ostrava-Heřmanice

Znak obce Dřevěnice:

Historické pečetní znamení obce:

Obec Dřevěnice dnes sestává ze dvou místních částí: Jedná se o místní části Dřevěnice a Dolánky.  Historicky se ovšem jedná o jednu obce, když Dolánky i v minulosti figurovaly jako osada obce Dřevěnice.V případě D řevěnice je doloženo užívání  vlastního pečetního znamení s obrazovým námětem. Spolehlivý doklad o existenci pečeti obce představují otisky pečetního typáře v písemnostech archivních fondů Národního archivu v Praze a Archivu Národního muzea v Praze z období první poloviny 19.století:

V Indikačních skizzách Stabilního katastru z roku 1842  nacházíme několik ne zcela zřetelných otisků barvou na tvrdý papírový podklad, z nichž je patrné, že pečeť obce měla kruhový tvar a pečetní pole vyplňoval obraz ze země vyrůstajícího listnatého stromu – snad lípy – provázeného po stranách dvěma stojícími ptáky. Zcela zřetelný otisk tohoto typáře do vosku obsahují Popisy hranic katastrálních obcí z roku 1839. Zde můžeme také přečíst linkou oddělený německý majuskulní opis „GEMEIND. DRŽEWENITZ“. A otisk stejného pečetidla nacházíme také v Eichlerově sbírce pečetí, přičemž porovnáním s ostatními pečetěmi kumburského panství zde zjišťujeme, že pečetí s totožným námětem disponovaly ještě některé další obce panství (např. Podůlší nebo Úbislavice).

Z uvedených skutečností vyplývá,  že pro tvorbu znaku obce Dřevěnice existuje dostatečný podklad v podobě historického pečetního znamení a nový (heraldický) znak obce dle zákona o obcích lze vytvořit mj. podle standardního postupu přepisu historických symbolů bez nutnosti tvorby zcela tzv. umělého znaku.

Nový (heraldický) znak obce:

Návrh znaku obce obsahuje ve všech variantách (1-13) reflexi původního předheraldického pečetního znamení. Doslovný přepis pečetního obrazu není možný – podobně je totiž koncipován znak obce Podůlší (odvozený z pečeti se stejným obrazem), a přitom heraldické zásady nedovolují, aby dva různí nositelé měli stejný znak. Do návrhu znaku Dřevěnice však lze zařadit figuru listnatého stromu blasonovaného přímo jako lípa, nebo deriváty tohoto symbolu – lipový list či (dřevěné) ostrve (neboli osekané větve či kmeny).

Varianty 1-7 tak tedy zobrazují celou lípu, zatímco varianty 8-12 svěšený lipový list a varianty 12-13 dvě (dřevěné) ostrve. Kresebná stylizace lípy ve variantách 1-3 odpovídá podobě stromu v pečetním obraze a ve variantách 4-7 je zase lípa stylizována tradičním heraldickým způsobem s jednotlivými velkými listy na větvích. Přítomnosti „dřevěných“ figur ve znaku lze přitom rozumět rovněž jakožto odkazu na název obce – tj. heraldicky řečeno, jakožto mluvícímu znamení. Kromě reflexe starého pečetního znamení obsahují varianty návrhu znaku také odkazy na někdejší rody spjaté s dějinami dřevěnické tvrze:

Figura vydutého klínu obsažená ve všech variantách návrhu znaku je odvozena z erbu nejstarších doložených majitelů tvrze z období 14.               a 15.století, pánů z Dřevěnice, rodově snad spřízněnými s pány z Labouně. Vydutý klín dokládá například pečeť s erbem Otíka z Labouně a z Dřevěnice a stejný stříbrný klín v červeno-černě polcených polí čtvrceného štítu nachází také u pozdějších členů rodu z Labouně.

Figura osmihroté hvězdy přítomná ve variantách 2, 3, 5-7, 9-11 a 13 je převzata z erbu hrabat ze Šternberka (v němž je zlatá v modrém poli), který byl zasazen nad vchod jednoho z objektů dvora při stavebních úpravách pivovaru ve druhé polovině 17.století.

Figura dvojice černých ostrví ve zlatém poli zobrazená ve variantách 12 a 13 návrhu znaku reflektuje erb Jindřicha Berky z Dubé a na Dřevěnici, majitele tvrze v 16.století.

Figura jeleního parohu ve variantě 11 návrhu znaku poukazuje na erb Kateřiny z Donína, která tvrz držela rovněž v 16.století.

Poznámka 1: S dějinami dřevěnické tvrze a dvora je spjata ještě celá řada dalších rodů – v návrhu znaku se však objevují pouze znamení rodů, jejichž příslušníci se dle obce psávali, nebo rodů, jejichž erby nacházíme na stavebních památkách obce či nedalekého kostela ve Stavu, jenž byl kdysi pod patronací dřevěnických pánů.

Poznámka 2: Počet místních částí je vyjádřen počtem figur ve znaku – například dvě části štítu rozděleného klínem, dvě hvězdy, nebo dvě ostrve.

Barevné řešení návrhu znaku obce:

Při realizaci návrhu znaku lze postupovat tak, že se jednotlivé varianty návrhu znaku od sebe liší kromě kompozičního řešení také v barevném provedení.

Pokud jde o zvolení barev znaku v obecné rovině, existuje v heraldickém tvarosloví pravidlo o nemožnosti pokládání barvy na barvu a kovu na kov. Co to znamená ?

V klasické komunální heraldice českých zemí hovoříme o šesti základních tinkturách, k nimž posléze přibyly další doplňkové tinktury, kupříkladu tzv. přirozené barvy. Dvě z oněch základních tinktur jsou tzv. kovy - zlatá neboli žlutá a stříbrná neboli bílá, zatímco ostatní - červená, modrá, zelená a černá - patří do kategorie barev.

Je tedy možno volit buď kovový štít (resp. kovové pole štítu) a barevné figury, či opačně barevný štít (resp. barevné pole štítu) a figury kovové. V obou případech je přitom vhodné zachovat co nejmenší možný počet tinktur.

U návrhu znaku pro obec Dřevěnice lze pak - při zachování popsaného pravidla - uvažovat o následujících barevných kombinacích s těmito významy:

-zelená a (nebo) černá = heraldická reflexe „přirozených“ barev lípy,

-červená + stříbrná + černá = pozdější barvy erbu pánů z Labouně

(k nimž patřili nejspíše i pánové z Dřevěnice),

-stříbrná + červená = české zemské barvy,

-zlatá + modrá = barvy erbů pánů ze Šternberka,

-černá + zlatá = barvy erbu Berků z Dubé,

-stříbrná + modrá = barvy erbu rodiny z Donína,

-zelená, modrá, stříbrná, zlatá = barvy venkovské krajiny (pole, louky, lesy, hory, vodní toky a plochy, širé nebe).

 

Blason neboli popis variant návrhu znaku obce:

Varianta 1:

Znak a prapor obce

„V červeno-černě polceném štítě na stříbrném vydutém klíně zelená lípa s černým kmenem.“

Varianta 2:

Znak a prapor obce

„V červeno-černě polceném štítě zelená lípa s černým kmenem na stříbrném vydutém klíně provázeném po stranách po jedné stříbrné osmihroté hvězdě.“

Varianta 3:

Znak a prapor obce

„V červeném štítě zelená lípa přirozených barev na stříbrném vydutém klíně provázeném po stranách po jedné stříbrné osmihroté hvězdě.“

Varianta 4:

Znak a prapor obce

„V červeno-černě polceném štítě na stříbrném vydutém klíně zelená lípa.“

Varianta 5:

Znak a prapor obce

„V červeno-černě polceném štítě černá lípa na stříbrném vydutém klíně provázeném po stranách po jedné stříbrné osmihroté hvězdě.“

Varianta 6:

Znak a prapor obce

„V modrém štítě modrá lípa na zlatém vydutém klíně provázeném po stranách po jedné zlaté osmihroté hvězdě.“

Varianta 7:

Znak a prapor obce

„V modrém štítě černá lípa na zlatém vydutém klíně provázeném po stranách po jedné zlaté osmihroté hvězdě.“

Varianta 8:

Znak a prapor obce

„V červeno-černě polceném štítě na stříbrném vydutém klíně zelený svěšený lipový list.“

Varianta 9:

Znak a prapor obce

„V červeno-černě polceném štítě červený svěšený lipový list na stříbrném vydutém klíně provázeném po stranách po jedné stříbrné osmihroté hvězdě.“

Varianta 10:

Znak a prapor obce

„V modrém štítě modrý svěšený lipový list na zlatém vydutém klíně provázeném po stranách po jedné zlaté osmihroté hvězdě.“

Varianta 11:

Znak a prapor obce

„V modrém štítě modrý svěšený lipový list na stříbrném vydutém klíně provázeném vpravo zlatou osmihrotou hvězdou, vlevo stříbrným jelením parohem.“

Varianta 12:

Znak a prapor obce

„Ve zlatém štítě zlatý svěšený lipový list na zeleném vydutém klíně provázeném po stranách po jedné černé ostrvi, vpravo kosmo a vlevo šikmo položené.“

Varianta 13:

Znak a prapor obce

„Ve zlatém štítě zlatá osmihrotá hvězda na modrém vydutém klíně provázeném po stranách po jedné černé ostrvi, vpravo kosmo a vlevo šikmo položené.“

 

Vlajka obce Dřevěnice:

Při tvorbě návrhu obecní vlajky platí, že námět nebo podoba vlajky musí korespondovat s figurálním obsahem či podobou návrhu znaku. Tuto zásadu lze realizovat ve třech základních intencích:

I.             Přistoupením k tzv. opakování znaku (ať již k tzv. doslovnému  či tzv.částečnému opakování znaku), což znamená, že se v listu vlajky objeví zcela totožné figury ve stejné či obdobné kompozici jako ve znakovém štítu.

II.           Zjednodušením znakových figur do geometrické kombinace pruhů s totožnými barvami.

III.          Vzhledem ke konkrétnímu případu vyváženou kombinací postupů I. a II..

V případě návrhu vlajky  pro obec Dřevěnice se přitom ukazuje jako nejvhodnější u všech variant doslovné opakování znaku.

Popis variant návrhu vlajky obce (grafické návrhy viz výše):

Varianta 1:

„List tvoří červená žerďová a černá vlající část a z horního okraje vycházející bílý vydutý klín se zelenou lípou s černým kmenem.“

Varianta 2:

„List tvoří červená žerďová a černá vlající část, každá s bílou osmicípou hvězdou, a z horního okraje vycházející bílý vydutý klín se zelenou lípou s černým kmenem.“

Varianta 3:

„Červený list se zelenou lípou s hnědým kmenem na bílém vydutém klíně vycházejícím z horního okraje a provázeném v žerďové a vlající části po jedné bílé osmicípé hvězdě.“

Varianta 4:

„List tvoří červená žerďová a černá vlající část a z horního okraje vycházející bílý vydutý klín se zelenou lípou.“

Varianta 5:

„List tvoří červená žerďová a černá vlající část, každá s bílou osmicípou hvězdou, a z horního okraje vycházející bílý vydutý klín s černou lípou.“

Varianta 6:

„Modrý list s modrou lípou na žlutém vydutém klíně vycházejícím z horního okraje a provázeném v žerďové a vlající části po jedné žluté osmicípé hvězdě.“

Varianta 7:

„Modrý list s černou lípou na žlutém vydutém klíně vycházejícím z horního okraje a provázeném v žerďové a vlající části po jedné žluté osmicípé hvězdě.“

Varianta 8:

„List tvoří červená žerďová a černá vlající část a z horního okraje vycházející bílý vydutý klín se zeleným svěšeným lipovým listem.“

Varianta 9:

„List tvoří červená žerďová a černá vlající část, každá s bílou osmicípou hvězdou, a z horního okraje vycházející bílý vydutý klín s červeným svěšeným lipovým listem.“

Varianta 10:

„Modrý list s modrým svěšeným lipovým listem na žlutém vydutém klíně vycházejícím z horního okraje a provázeném v žerďové a vlající části po jedné žluté osmicípé hvězdě.“

Varianta 11:

„Modrý list s modrým svěšeným lipovým listem na bílém vydutém klíně vycházejícím z horního okraje a provázeném v žerďové části žlutou osmicípou hvězdou a ve vlající části bílým šikmo položeným jelením parohem.“

Varianta 12:

„Žlutý list se žlutým svěšeným lipovým listem na zeleném vydutém klíně vycházejícím z horního okraje a provázeném po jedné černé ostrvi, v žerďové části kosmo a ve vlající části šikmo položené.“

Varianta 13:

„Žlutý list se žlutou osmicípou hvězdou na modrém vydutém klíně vycházejícím z horního okraje a provázeném po jedné černé ostrvi, v žerďové části kosmo a ve vlající části šikmo položené.“

 

Vyjádření člena Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky: 

K variantám návrhu znaku a vlajky obce je přiloženo vyjádření PhDr. Karla Müllera, ředitele Zemského archivu v Opavě, člena Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a garanta správnosti návrhů.

Z tohoto vyjádření vyplývá, že všechny varianty návrhu vycházejí z obecných zásad heraldické a vexilologické tvorby a mohou být tedy předloženy Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s žádostí o schválení a doporučení Předsedovi PS P ČR znak a vlajku obci udělit.

PhDr. Karel Müller přitom současně doporučuje jako nejvhodnější varianty s celým stromem odkazujícím nejvýrazněji na starou pečeť, tj. varianty 1-7,   a z nich specielně například variantu 2 s hvězdami vystihujícími počet místních částí obce.

Osobní pohled autora považuje všechny varianty za vyrovnané. Pokud by byl výběr na autorovi, pak by upřednostnil nejspíše variantu 2.

Záleží ovšem především na zástupcích obce, kterou z předložených variant zvolí. Podmínkou je pouze heraldická  a vexilologická správnost, kterou - jak dokládá přiložené vyjádření - splňují všechny předložené varianty návrhu.

 

Poznámky:

V současné právní praxi figuruje jako primární termín „vlajka“. Ve vexilologické  terminologii se pak hovoří o vlajce, nebo o praporu dle způsobu užití. V rámci tohoto textu užíváme právně závazný pojem „vlajka“.

Poměr stran (šířky a délky) listu vlajky je dle metodického pokynu Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky shodný s poměrem stran státní vlajky České republiky – tj. 2:3.

Pojmy „zlatá“ a „stříbrná“ (tinktura) u znaku nahrazují u vlajky pojmy „žlutá“ a „bílá“ (barva).

V heraldice se pravá a levá strana popisují z pohledu štítonoše. Z pohledu pozorovatele je tedy heraldicky pravá strana vlevo a heraldicky levá strana vpravo.

                                                                                      

 

 dne 9.10.2007, Mgr. Jan Tejkal

Dnes je: 23.08.2017

Svátek slaví: Sandra

Aktuality

Pozvánka na zasedání zastupitelstva srpen 2017
více
Oprava silnice III/2861 (Dřevěnice-Valdice)
více
Dřevěňáček č. 80
více
Oprava kruhového objezdu v Úlibicích
více
Volejbalová Dřevěnice
více
Záměr směny pozemků
více
Výpočty ceny pro vodné a stočné
více
Neznámí vlastníci
více
Mapa silniční sítě v Královéhradeckém kraji
více

Jízdní řády
více
Kronika obce Dřevěnice 1894-1939
více

Anketa

Mělo by být ve Dřevěnici víceúčelové hřiště s umělým povrchem?

Ano
odpověď Ano (80%)
80%
Ne
odpověď Ne (20%)
20%
Ziveobce.cz